Homepage poradenstvi clanky skot 82-jak-dulezite-jsou-prostredky-detekce-rije

06.12.2007

JAK DŮLEŽITÉ JSOU PROSTŘEDKY DETEKCE ŘÍJE?


Plemeno Holštýn se značně zlepšuje na celém světě, ale výzkumy ukazují, že plodnost vysokoprodukčních stád se nezlepšila. Může se situace změnit a jak k tomu dojde? Co k tomu holštýn potřebuje? Zabřeznutí vysokoprodukční holštýnské dojnice je stále záruka vysoké celoživotní produkce. Navíc vysoká brakace znamená ztrátu peněz. Námětem tohoto článku je tedy říje a prostředky detekce říje.

„Jsme spokojeni s naším programem plodnosti? Ne, ne zcela.“ To jsou slova ambiciozního a kritického managera René van Bakel ve Vreba Melkvee bv, jednoho z největších mléčných stád v Holandsku. Minulý rok jejich 1.036 krav ve Vredepeelu na jihu Holandska vyprodukovalo průměrnou laktaci za 365 dnů 10.713 kg mléka, tuk 4,04% a protein 3,44%. Mají 10 zaměstnanců ve Vrebě a obhospodařují 425 hektarů. „Při vysoké produkci mléka si myslím, že je velmi důležité mít dobré mezidobí. My máme interval 398 dní, ale tohle číslo může být zlepšeno. Pokud chcete pokračovat ve vysoké produkci mléka, je důležité, aby krávy zabřezly včas. Vysoká produkce a úroveň plodnosti jdou ruku v ruce. Abychom do budoucna zlepšili tento interval, začali jsme se více věnovat kravám, které nevykazují příznaky říje v 60-ti dnech po aplikaci hormonální injekce. Naši veterináři vyšetřují březost každé pondělí. Dnes je to ještě příliš brzy ptát se po výsledcích, ale jsem přesvědčen, že tento přístup bude fungovat. Průměr servis periody je nyní 67 dní. Víte, která čísla nás tak řečeno „nakoply“? Počet inseminací za týden a hlavně počet zabřezlých za týden.“

Používají nějaký prostředek detekce říje k vyhledání říje? „Ne, nepoužíváme žádné pedometry nebo značení ocasů křídou. Náš zootechnik stráví asi 2 hodiny denně na detekci říje a hádám, že takto vyhledáme asi 75% krav, které se ten den říjí. Tento systém pracuje dobře nebo špatně podle výběru správného či nesprávného člověka. Dosud jsme s touto metodou i s inseminací krav měli dobré zkušenosti.“

Rodina Van Bakel je aktivní i v USA. Společně s rodinou Van der Hoff dojí víc jak 7.500 krav ve dvou stádech ve stádě Michigan. Navíc Van Bakels v USA dobře zavedl kolem 40 holandských farmářů ve státech Ohio, Indiana a Michigan. „V našem vlastním stádě v USA využíváme synchronizaci. To je jediné východisko. Toto pravidlo aplikuji proto, aby krávy zabřezly co nejdříve. V Holandsku nyní potřebujeme 2,2 inseminační dávky na březost. Ve stádě v USA je to jen 1,2 dávky. Obecně řečeno nejsme nespokojeni, ale úplně spokojeni také nejsme. Chtěli bychom produkovat 12.000 kg mléka a přitom nezvýšit délku mezidobí. Přemýšlíme, že stejný princip k detekci říjí jako v USA použijeme i v Holandsku.“

Synchronizace
Jaké jsou systémy, které fungují dobře v praxi producentů mléka? Dr. Ray Nebel z Virginia Polytechnic Institute na Univerzitě v USA říká: „Ve větších stádech docela dobře funguje značení ocasů křídou. Stále více plemenářských firem nabízí nové produkty a služby v této oblasti, a někdy, což je ideální, se stará o celý program managementu reprodukce. To je dobrý počin, protože pro vyšší zabřezávání potřebujeme asistenci techniků od plemenářských organizací. Nevidím změnu v genetické úrovni selekce pro chovatele mléčných stád. Někteří selektují více na dlouhověkost a znaky plodnosti, někteří ne. Proces zvyšování produkce mléka se žene stále kupředu. Nedá se také moc spoléhat na kvalitu semene a genetické předpoklady. Jen 3% rozdílů mezi plemenicemi je dáno geneticky. Plodnost je opravdu jen věcí managementu a vyžaduje seriózní přístup a program.
Podle mne ta správná metoda je synchronizace. Vím, že v některých zemích to vyvolává nevraživost, jako např. v Kanadě a možná také v Evropě. Využívají se hormony a kráva potřebuje být injekčně ošetřena několikrát. Lidé ale zapomněli, že oestrophan a supergestran jsou přirozené hormony. Jsem víc a víc přesvědčen, že synchronizační programy budou základním kamenem šlechtitelského programu, a existuje několik programů, některé v kombinaci s vizuálním sledováním, některé s využitím časované či smluvené inseminace. V současné době na Centru mléčné produkce na univerzitě se inseminátoři objeví jen ve čtvrtek kdy dalších 6 dní se tomu věnovat nemusí, a my se můžeme specializovat na jiné problémy.“

Pohoda
V Dánsku proces expanze stád vyvrcholil v posledních deseti letech. Více a více krav je ustájeno v moderních volných stájích a vazné stáje jsou již minulostí. To je případ také Henrika Joergensena v Raastedu v západní části Dánska. „V roce 1995 jsem od rodičů farmu převzal a od roku 2000 chováme 83 krav v nové volné stáji. Naše průměrná roční produkce dosahuje 8.700 kg mléka při tučnosti 3,76% a proteinu 3,30%. Koupili jsme dojírnu DeLaval, krmení je přes počítačový systém a před rokem jsme k systému DeLaval připojili i měřiče aktivity (pedometry), vyhodnocované přes krční obojky. Nedá se říct, že bychom kdysi ve vazné stáji měli velké problémy se zabřezáváním, ale získal jsem větší jistotu, když jsem si všiml, kolik říjí jsme před tím nedetekovali. Teď mi to nezabere víc jak 15 minut denně, abych zjistil v počítači data o aktivitě krav a podíval se na zvířata. Technologie mi řekne, kdy je potřeba krávu inseminovat a výsledky jsou velmi dobré. Je nezbytné do systému dodávat správně všechna potřebná data a zvířata, hlavně jalovice, sledovat. Ve větších skupinách je tendence krav na sebe naskakovat větší, a tak je to potřeba vidět na vlastní oči.

Navíc je velice jednoduché zkombinovat tento systém s pastvou. V létě paseme naše krávy ve dne v noci. Pedometry všechno zaznamenávají a když kráva přijde na dojírnu, jsou tato data zaslána na počítač a ten mi sdělí, která kráva vykazovala kdy a jak velkou aktivitu. Na základě těchto informací pak nechám krávy nainseminovat. Naše mezidobí se zlepšilo z 398 dní na 378 a inseminační index se v posledních letech snížil z 2,41 na 1,54. Nepotřebujeme brakovat žádné krávy z důvodu reprodukčních problémů. Musím říct, že mám více krav a v mnohem pohodovějším režimu právě díky moderní technologii.“

Potřebujete pomoc?
Dr. Ray Nebel z Virginia Polytechnic Institute na Univerzitě v USA je specialista v oblasti reprodukce a stráví víc jak 50% svého času externí prací na farmách. „Věřím, že v USA vysledujeme jen 50% říje. Hlavně když se zvýšil počet zvířat ve stádě – průměrné stádo ve Virginii má 140 krav s maximem 1,000 kusů – vizuální sledování samotné už není dostačující, aby se identifikovalo vyšší procento krav vykazujících příznaky říje. Krávy obecně vykazují kratší říje než si zootechnici myslí, naše data vykazují, že krávy na sebe naskakují asi 7x a délka od prvního skoku do posledního je 7 hodin. Věřím, že když máte víc jak 250 krav, potřebujete už využívat některý druh technické pomoci, abyste zvýšili účinnost detekce říje a neutráceli tak zbytečně krávy i peníze. Nízká detekce říje je většinou největším problémem větších mléčných farem. Na naší univerzitě jsme v posledních deseti letech eliminovali vizuální sledování systémem HeatWatch. Výsledky byly excelentní, ale systém vyžaduje dostatečné množství pracovníků k výměně a fixaci detektorů na ocasy krav, a tak se systém prozatím v USA hromadně nerozšířil. Nicméně získali jsme 80% detekci říjí a zabřezávání 47%. To dává výslednou míru březosti 38% (80% x 47%), což je počet krav, které zabřeznou každý 21. den a to je vynikající, mnohem lepší než 15%, jak je vysledován národní průměr mléčných farmářů v USA.“

Silný vliv výživy na zabřezávání
Je to komplexní věc: krmení a březost vysokoprodukčních holštýnů. Někteří farmáři to neshledávají tak obtížným. „Ujistěte se, že výživa je 100% v pořádku, a zjistíte že i zabřezávání je dobré,“ komentuje René van Bakel. Ale když zabřezávání není úplně dobré, co chybí v krmné dávce? A je vůbec možné to krmnou dávkou zlepšit? Zeptejme se specialistů.

Dr. Roel F.Veerkamp, specialista na šlechtění v Univerzity of Wageningen v Holandsku, vyhodnotil březost u holštýnů z různých úhlů. „Obecně řečeno, kráva může využít svou energii na dvě věci. Na prvním místě k produkci mléka a na druhém místě k reprodukci, zabřeznutí, atd. Během posledních let jsme byli úspěšní v rozvoji více a více produkčnějších krav, ale kladli jsme menší pozornost na plodnost. Pokud chcete zlepšit plodnost, musíte šlechtit na nižší produkci a více upřednostňovat jiné věci jako např. skóre kondice. Existuje korelace mezi kravami s nedostačující kondicí před a po otelení a se sníženou plodností. Také na úrovni býků lze nalézt rozdíly v dědivosti skóre kondice. Navíc negativní balance energie (NEB) nesmí trvat příliš dlouho.“
Jeho kolega, Dr. Ad van Vuuren, vedoucí oddělení výživy přežvýkavců, dodává: „Je to obvyklé, že krávy, které agresivněji žerou, dávají více mléka a pak, pro vyrovnání, jim zůstává nižší energetická balance. Je tedy velmi důležité, aby vysokoprodukční krávy dostávaly dostatečnou energii sacharidů během období nedostatku energie. Například kukuřičný šrot je vynikajícím zdrojem energie sacharidů, ale když se snažíte pokrýt potřebu energie krmením obsahujícím příliš mnoho tuku, pak věci nefungují správně, a zároveň nefunguje také zabřezávání.“

Efekty
Existuje mnoho faktorů, které ovlivňují plodnost, a množství publikací, kde se tyto věci už objevily. Není účelem zde diskutovat všechny techniky výživy, které mají vliv na plodnost. Nicméně pro lepší přehled o nejdůležitějších korelacích s plodností byl sestaven krátký souhrn. Rozdíl byl dán mezi obecnějšími faktory na úrovni krávy a výživy, a více specifikována byla metabolická úroveň.

Plodnost a ET
Dr. Barry England ze společnosti PennEngland Embryo Transfer v Pensylvánii se zabývá mnoha záležitostmi v oblasti embryotransferu (ET). Jeho zkušenosti byly takto krátce shrnuty: „Věřím, že v každé sestavené krmné dávce je základem píce. Na farmě mého bratra Freda je 820 krav s průměrnou roční produkcí 11.500 kg mléka. Poměr v krmné dávce je 50% kukuřičné siláže a 50% luční senáže, čímž zajistíme a pokryjeme větší část potřeb. Nakoupíme dodatečně protein nebo energii jen když analýza píce ukáže, že je toho potřeba, a když cena specifické komodity je příznivá. Ale nejdříve je píce, pak zbytek. Přivíráme oči nad kondicí krav které zasušujeme. Dva týdny před otelením se snažíme výrazně zvýšit jejich příjem energie. Tohle období a doba po otelení jsou kritické pro obojí: vysokou produkci i dobrou plodnost. Pro zvířata, která budou vyplachována, jsou pravidla víceméně stejná. Zaměřte se na kondici během stání nasucho, ujistěte se, že příjem krmiva se před otelením výrazně zvýšil, a nechte dotvářet vaši krmnou dávku podle kvality píce. Mezi mými zákazníky, využívajícími ET, nejsou žádní velcí nákupci aditiv či minerálů, tuku, nebo probiotik. Krávy k výplachu jsou v podstatě krmeny stejně jako ostatní. Samozřejmě že nesmí být příliš tučné či příliš hubené, a určitě potřebují velmi dobře vyváženou krmnou dávku. A většinou ji i dostanou.


Mimochodem, je pozoruhodné, že vypláchnu více embryí ve 45.-60. dnu po otelení než 90.-120. den. To má pravděpodobně co do činění s vývinem vajíček a negativní energetickou bilancí, ve které krávy kolem 100. dne po otelení jsou. Vajíčka vypláchlá 45. den se začaly vyvíjet kolem doby otelení, a v té době není negativní energetická bilance.“

Beta-karoten a plodnost dojnic
Efekt beta-karotenu na plodnost byla intenzivně sledována firmou Roche Vitamins v Baselu, Švýcarsko. Dr. Irmgard Imming, který je v Roche marketingovým managerem pro přežvýkavce, komentuje: „Mnohé studie nezvratně potvrdily vztah mezi nízkou koncentrací beta-karotenu v krvi a poruchami plodnosti. Funguje to takhle: pokud krmná dávka skýtá nedostatek travních produktů nebo obsahuje siláž ze zrna, které má nedostatek beta-karotenu, následně se vytvoří nedostatečná hladina vitaminu A ve folikulech, což má za následek nedostatečnou produkci progesteronu. To ústí v pozdnější ovulaci, objeví se cysty a embryonální úmrtí. V krátkosti: ve sníženou plodnost. Navíc vědecké výzkumy prokázaly, že adekvátní množství beta-karotenu v krvi dojnic s ohledem na kolostrum následně znamená telata s méně průjmy a pneumoniemi. V případě nízké hladiny beta-karotenu (např. vysoká hladina kukuřice v krmné dávce) a vysoké produkce, doporučujeme doplněk externího beta-karotenu 10 dní před otelením až do potvrzení další březosti.“

Faktory, které následně mohou mít negativní dopad na plodnost
Na úrovni kráva / krmná dávka
- příliš vysoké nebo příliš nízké skóre kondice v době telení
- nízký příjem sušiny či energie po otelení
- výrazný a dlouhodobý nedostatek energie, často také viditelně nižší přísun tuku
- nedostatečná energie sacharidů (např. jen travní siláž jako píce)
- příliš mnoho rychle stravitelného metabolického proteinu v dávce
- příliš nízká hladina beta-karotenu v krmné dávce (navíc s velkým množstvím např. kukuřice)
- nedostatek methioninu, lyzinu v KD
- nedostatek vitaminu E a selenu v KD
- silný genetický předpoklad pro vysokou produkci

Na metabolické úrovni
- vyšší koncentrace volných mastných kyselin v krvi
- nízká koncentrace glukózy, insulinu a růstového hormonu
- příliš mnoho močoviny v krvi či mléce
- nedostatečné pokrytí životně nezbytnými mastnými kyselinami na okamžité úrovni


Holstein International, květen, červen 2003
přeložila Lenka Kahánková, Genoservis a.s.