Homepage poradenstvi clanky vyziva-a-krmeni-skotu 42-vyziva-pro-prodlouzeni-produkcniho-zivota

08.11.2007

VÝŽIVA PRO PRODLOUŽENÍ PRODUKČNÍHO ŽIVOTA


· Kulhání krav
· Management krav v období porodu
· Zhoršení parametrů reprodukce


Produkční život a kulhání krav
Zdravotní stav paznehtů a kulhání krav je po mastitidách druhé nejdražší onemocnění v chovu dojnic. Podle výzkumů z Wisconsinu ve 30 chovech (15 volných a 15 vazných stájí s produkcí kolem 10.500 kg mléka), bylo postiženo některým z onemocnění paznehtů během laktace 73 ks ze 100. Ztráty způsobené jednotlivými onemocněními byly odhadnuty následovně.


Onemocnění                   US dolarů na případ

Laminitida                                   122 
Jahodové bradavice                     88 
Chodidlové vředy                        369 
Onemocnění rohoviny                 227 

Abychom odhalili příčinu onemocnění, musíme analyzovat tři faktory, které přispívají k onemocnění končetin a zvýšení selekce krav.
· genetická selekce zaměřená na tvar paznehtů a postoj končetin
· komfort krav (vzdálenosti, které musí krávy absolvovat, povrch chodeb - guma vs. beton, přítomnost drobných kamínků, tepelný stres, frekvence odstraňování kejdy)
· problémy související s výživou

Podle výzkumů ve Wisconsinu jsou dvě příčiny způsobující kulhání krav. Infekční onemocnění a laminitida.
Infekční onemocnění zapříčiňují 58 % případů kulhání (hniloba paznehtů, jahodové bradavice).
Laminitida (způsobující 42 % případů) je zánětlivé onemocnění paznehtu způsobené přerušení přívodu krve. Je popsáno několik příčin vzniku laminitidy.
· zvýšená produkce histaminu v krvi díky uvolňování endotoxinů  z těl gram-negativních bakterií. K zvýšené produkci histaminu může přispívat i degradace proteinu v bachoru.
· bachorová acidóza, při které se produkují toxiny, které aktivují metaloproteinázy. Tím dochází k narušení vazby mezi stěnou paznehtu a měkkými tkáněmi. Následkem je tvorba chodidlových vředů a abscesů bílé čáry.

Subakutní bachorová acidóza je hlavním faktorem onemocnění končetin, které může vést k laminitidě. Faktory, které mohou snižovat pH bachoru, zahrnují vysoké dávky fermentovatelného škrobu, nenasycené mastné kyseliny (rostlinné tuky), vysoký příjem sušiny, vysoké dávky jádra na jedno krmení, separace směsné krmné dávky, krmiva se sníženou přirozenou pufrační kapacitou (kukuřičná siláž ), příliš nakrátko nařezaná objemná krmiva, vlhké siláže a vysoce kvalitní pastva.

Škrob a cukr
Klíčové faktory vedoucí ke snížení pH bachoru a acidóze. Mohou způsobit snížení stravitelnosti vlákniny a zvýšení produkce kyseliny propionové a mléčné v bachoru. Velikost částic jadrných krmiv (jemně šrotovaná), úprava a zdroj škrobu (pšenice vs. kukuřice) ovlivňují rychlost fermentace. Cukry fermentují rychleji než škrob. Maximální doporučené dávky škrobu a cukru v krmné dávce jsou 25 – 28 resp. 2 – 4 procenta ze sušiny krmné dávky.

Protein – množství a kvalita
Vysoké dávky celkového a degradovatelného proteinu mohou v bachoru způsobit tvorbu produktů, které negativně ovlivňují zdraví končetin.

Efektivní vláknina
Tvoří bachorovou matraci, udržuje normální pasáž krmiva a normální čas přežvykování (550 – 600 min denně ). PH bachoru by mělo být udržováno nad 5,9 ( ideálně 6 – 6,2 ). Doporučuje se 2,3 kg částic delších než 2,5 cm nebo 19 – 21 % efektivní NDF v krmné dávce.

Tuky a oleje
Mohou snižovat stravitelnost vlákniny, potlačují bakterie trávicí vlákninu a snižují pH. Nenasycené mastné kyseliny se mohou při nízkém pH přeměňovat na trans formy, které způsobují výrazný pokles mléčného tuku. Maximální doporučená dávka rostlinných tuků je 2,5 % v krmné dávce ve formě olejnatých semen nebo max. 225 g ve formě oleje.

Měď
Může ovlivňovat zdravotní stav končetin zvýšenou produkcí enzymu, který ovlivňuje tvrdost rohoviny. Doporučená dávka Cu je 10 – 15 mg na 1 kg sušiny krmné dávky ( třetina může být poskytnuta v organické formě ). Pokud je obsah molybdenu v krmné dávce nad 1 mg/kg sušiny zvyšuje se potřeba Cu v krmné dávce.

Zinek
Zlepšuje integritu paznehtů díky udržování kvality epitelu a syntézou keratinu. Organická forma Zn může snižovat počet somatických buněk a zvyšovat mléčnou produkci. Doporučená hladina v krmné dávce je 40 – 60 mg na 1 kg sušiny ( třetina může být poskytnuta v organické formě )


Produkční život a management krav v období porodu
Výživa krav v období kolem porodu je jedním z klíčů k vysoké produkci, zdraví a dlouhověkosti krav. Podle průzkumu provedeném u 31 výživářů a veterinářů je krmení v období porodu 3. nejkritičtější problém v chovech (po kvalitě objemů a managementu krmného stolu).

Pozitivní energetická bilance je kritická pro optimální zdraví krav, minimální změny hmotnosti, dobrou reprodukci a vysokou produkci mléka. Před otelením se zvyšuje potřeba energie o 20 % - růst plodu, tvorba mleziva a rozvoj mléčné žlázy. Příjem sušiny s blížícím se porodem klesá o 10 – 30 %. Potřeba energie se může zvýšit díky faktorům prostředí (tepelný stres, chladné počasí) o dalších 10 – 20 %. Krávy, které neklesají s příjmem sušiny před porodem, mají i vyšší příjem sušiny 21 dní po porodu. Jakýkoliv faktor krmení a managementu, který bude udržovat příjem živin kolem porodu, je pro krávy pozitivní. Následující strategie jsou doporučovány na základě výzkumů, ale je vždy třeba zvážit plus a minus jednotlivých strategií.

Strategie 1: Vyšší dávky škrobu
Plus: Přidání škrobu může zvýšit tvorbu mikrobiálního proteinu v bachoru a stimuluje příjem sušiny a koncentraci energie.
Mínus: Nadměrné dávky mohou vést k bachorové acidóze, snížení příjmu sušiny a dislokacím slezů.

Strategie 2: Přidání pšeničné slámy
Plus: 0,5 – 1,5 kg slámy může pomoci udržet naplněnost bachoru a pH, předejít dislokacím slezů a podpořit celulolytické bakterie.
Mínus: Může limitovat příjem sušiny a snižovat koncentraci energie.

Strategie 3: Restrikce příjmu energie a sušiny u suchostojných krav
Plus: Restrikce příjmu energie a sušiny u suchostojných krav může zabránit tučnění zvířat (zabránění snížení příjmu sušiny před porodem).
Mínus: Krávy mohou ztrácet tělesnou hmotnost a rezervy a nedostatečné místo u žlabu může způsobovat variabilní příjem sušiny ve skupině zvířat.

Strategie 4: Vysoký obsah kukuřičné siláže v krmných dávkách před porodem
Plus: Vyšší dávky kukuřičné siláže (4,5 – 7 kg sušiny) před porodem mohou zvyšovat příjem sušiny, zvyšovat kvalitu objemných krmiv, snižují obsah draslíku v krmné dávce, zlepšují chutnost a stabilitu krmné dávky a zvyšují obsah fermentovatelného škrobu v bachoru.
Mínus: Délka částic může limitovat naplněnost bachoru a vést k dislokacím slezů.


Strategie 5: Jedna skupina v době stání na sucho
Plus: Stejná krmná dávka umožňuje menší přesuny zvířat, které vedou k sociálním soupeřením a ke snížení příjmu sušiny.
Mínus: Nemohou být přidána aditiva ovlivňující hladinu vápníku a glukózy v krvi a změna krmné dávky ze suchostojných krav do skupiny po porodu může vést k bachorové acidóze.

Strategie 6: Tři skupiny krav okolo porodu
Plus: Krmení 3 různých dávek (suchostojné, před porodem, po porodu) umožňuje postupné zvyšování koncentrace živin v krmné dávce ( maximální změna koncentrace o 10 %).
Mínus: Soustavné přesouvání zvířat mezi skupinami způsobuje neklid a snižuje příjem sušiny. Je třeba více oddělených ustájení v chovu.

Strategie 7: Aniontové produkty
Plus: Přidání anionů zlepšuje hladinu Ca v krvi, snižuje riziko hypokalcémie. Zvyšuje se příjem sušiny a zmenšuje se riziko dislokací slezů (lepší kontrakce hladké svaloviny).
Minus: Vyšší cena krmiv, některé mohou snižovat příjem krmiva, nízký ekonomický efekt u jalovic.

Strategie 8: Použití odpadů z potravinářského průmyslu
Plus: Přidání produktů s vysokým obsahem stravitelné vlákniny může zvyšovat příjem sušiny, udržovat příjem živin a snižuje hladinu draslíku v krmné dávce.
Mínus: Vyšší cena nakoupených krmiv.

Strategie 9: Oddělené skupiny krav a jalovic před porodem a po porodu
Plus: Jalovice mají vyšší požadavky na živiny a nižší příjem sušiny než krávy. Jalovice se hůře prosazují ke krmení pokud jsou ve skupině se staršími krávami.
Mínus: Ustájení a velikost chovu může znemožňovat tuto strategii.


Vyšší hladiny celkového a nedegradovatelného proteinu před porodem dávají variabilní výsledky. V některých studiích se zlepšily výsledky reprodukce a obsah bílkoviny v mléce. Mléčná užitkovost se nezvyšovala s vyšším příjmem proteinu. Doplnění první limitující aminokyseliny před a po porodu může být prospěšné.Vyšší dávky proteinu snižovaly příjem sušiny. Nadbytek proteinu může nadměrně zatěžovat játra detoxikací čpavku. U krav v období kolem porodu je možno zvažovat následující doporučení:

· Starší krávy potřebují krmnou dávku obsahující 12 % dusíkatých látek;
· Vysokobřezí jalovice potřebují krmnou dávku obsahující 14,3 – 15 % dusíkatých látek;
· Při sníženém příjmu sušiny může být potřebná hladina dusíkatých látek vyšší;
· Pokud se doplňuje nedegradovatelný protein je třeba zvažovat aminokyselinový profil;
· Chráněné aminokyseliny mohou být prospěšné v krmné dávce kolem porodu. Doplnění by se mělo zvažovat na základě správného predikčního modelu a analýzách krmiv;
· Stimulace produkce mikrobiálního proteinu může zlepšit zásobení krávy aminokyselinami.


Produkční život a reprodukce
Reprodukce je ovlivněna detekcí říje, zabřezáváním, komfortem krav a dalšími faktory managementu. Krmení může mít také vliv na výsledky reprodukce.

· Negativní energetická bilance způsobuje redukci tělesné hmotnosti, zhoršení folikulární aktivity a má dopad na tvorbu reprodukčních hormonů. Zvýšení koncentrace energie, příjmu sušiny a mikrobiální fermentace v bachoru může snížit ztráty energie. Kráva by měla být v pozitivní energetické bilanci 4 – 6 týdnů po porodu (zvýšení tělesné kondice, snížení neesterifikovaných mastných kyselin v krvi, normální tučnost mléka).
· Vyšší hladina proteinu v krmné dávce může snižovat zabřezávání, díky vyšší koncentraci močoviny v krvi a děložní tekutině, vyšší potřebě energie na konverzi čpavku na močovinu nebo negativním vlivem na imunitní funkce. Monitorování močoviny v mléce může být nástrojem hodnocení využití proteinu z krmné dávky. Hodnoty močoviny vyšší než 6,5 až 7 mmol/l mohou negativně ovlivňovat reprodukci.


zdroj: Illini Dairy Net  Michael F. Hutjens, Departament of Animal Science, Urbana, Illinois
sestavil Antonín Lopatář, Genoservis – poradenství, s.r.o.