Homepage poradenstvi clanky prasata 109-neproduktivni-dny

22.01.2008

NEPRODUKTIVNÍ DNY


Ekonomické kalkulace založené na analýze počtu krmných dnů u prasat patří k častým argumentům všech, kteří se zabývají problematikou prasat. Každý den, kdy je zvíře ve stáji bez toho, aniž by tvořilo produkci, můžeme považovat za ztrátu. Náklad na krmný den se liší podle kategorie zvířat a podle podniku, nicméně neproduktivní dny způsobují nemalé ztráty.
   
Výkonnost stáda se dá měřit různými způsoby. Mezi nejrozšířenější ukazatele výkonnosti, používané v chovatelsky úspěšných zemích, patří počet odstavených selat/počet zapuštěných prasnic/rok (OPR), počet vrhů/počet zapuštěných prasnic/rok (VPR) a počet odstavených selat na prasnici. VPR závisí na počtu neproduktivních dnů při zapuštění (NPD - neproduktivní den je den, kdy prasnice nebo prasnička není březí nebo laktující), trvání laktace a délce gravidity. Snížení počtu neproduktivních dnů (NPD) je nejlepší cestou ke zvýšení výkonnosti stáda sledováno za použití VPR a OPR. Počet neproduktivních dnů prasnic, včetně neproduktivních dnů prasniček zjišťovaných na 615 amerických farmách v roce 2000, byl 93 dnů na jednu prasnici.

Neproduktivní dny při zapouštění prasniček a prasnic je možné rozdělit na neproduktivní dny spojené s prvním připuštěním, přeběhnutím a vyřazením prasničky z chovu před tím, než dá první vrh. Nesmíme opomenout i neproduktivní dny u prasniček vůbec neuvedených do cyklu. Podobně můžeme analyzovat i neproduktivní dny u prasnic. Je to interval odstav zapuštění, přeběhnutí, vyřazení prasnice v průběhu následného reprodukčního cyklu a do určité míry je to i délka kojení, která se podle jednotlivých farem liší.
Úroveň managementu farem spojená analýzou NPD na vyšší výkonnost farmy byla již publikována dříve. Vztahy mezi NPD, VPR a OPR nebyly důkladně zkoumány. Podrobnou analýzou se zabýval (KOKETSU, 2005). Tato studie se snaží objektivně zhodnotit NPD a jejich jednotlivé komponenty  a vztahy mezi nimi.

Tabulka 1. Ukazatele reprodukce na 95 komerčních chovech v USA

nd01_400 

Z tabulky 1 je zřejmé, že nejlepší farmy se dostávají v počtu neproduktivních dnů na hranici cca 40 dnů. Při podrobnější analýze zjistíme, že v zahraničních podmínkách je za špičkovou farmu považována farma, která dosahuje 24 odchovaných selat. Na základě těchto zjištění můžeme považovat hranici 40 neproduktivních dnů na jednu prasnici v chovu za období její produkční kariéry za ukazatel, který lze dosáhnout i v našich podmínkách. Pokud si daný údaj převedeme na ztrátu říjových cyklů, tak to představuje dva cykly. Jinými slovy prasnice tedy může v průběhu svého života ztratit dva říjové cykly (tj. jako se 2x přeběhne). Pokud do toho započteme ještě vyřazení prasnic v průběhu neukončeného reprodukčního cyklu, tak to bude ještě méně.
V tabulce 2 jsou uvedeny některé zajímavé korelace. Snížení počtu neproduktivních dnů se příznivě promítá do zvýšení počtu prasnic zapuštěných do 7 dnů po odstavu, zvyšuje procento porodnosti a snižuje počet přeběhnutých prasnic.

Tabulka 2. Korelace mezi neproduktivními dny a úrovní managementu farem

nd02_400 

Dalším zajímavým zjištěním bylo, že pokles neproduktivních dnů ze 60 na 50 zvýšil počet vrhů o 0,07 a tím se zvyšuje počet selat o 0,68 ks (0,07 x 0,88 selat/vrh).

Souhrn:
Snížení počtu neproduktivních dnů se příznivě promítá do ekonomiky chovu.
Počet neproduktivních dnů na farmě by se měl pohybovat na jednu prasnici do 40 dnů. S nízkým počtem neproduktivních dnů jsou výrazně spojeny dobré výsledky v reprodukci. Obecně platí, že pokles o 10 neproduktivních dnů zvýší počet vrhů o 0,07 a zvýší počet selat o 0,5 ks na vrh.

Ing. Zdeněk Tvrdoň, PhD.