06.12.2007

MASTITIDY ZPŮSOBENÉ STREP. AGALACTIAE NELZE ROZHODNĚ PODCEŇOVAT

Někteří lidé si myslí, že mastitidy, jejichž původce je Streptococus agalactiae, jsou již minulostí. Myslí si, že mají k tomu své důvody.

 Strep. ag. je bakterií, která je tak adaptována na vemeno krávy, že nikde jinde nedokáže žít a množit se. Pokud se již ocitne mimo vemeno, má jen omezený čas na to, aby se dostala do další mléčné žlázy.
Strep. ag. také dobře reaguje na léčení antibiotiky. Jedno kolo ošetření všech čtyřech čtvrtí (po dobu 3 dojení) dovede eliminovat 75% existujících infekcí. Pokud jste důslední, můžete kompletně vyeliminovat tento patogen z vaší farmy.
Skutečnost je ale taková, že i po 50-ti letech dostupnosti antibiotik na farmách Strep. ag. stále existuje. Jak je to možné?

Odpověď je ve způsobu, jakým bakterie žije a škodí uvnitř mléčné žlázy. Strep. ag. je gram pozitivní jako ostatní streptokoky. Je adaptován tak, že dokáže žít a rozmnožovat se jen v mléčné žláze, kde způsobuje mastitidy. Strep.ag. byl všeobecně shledán jako hlavní příčina vysoký vysokého počtu somatických buněk (SB) v dodávce mléka. Dvě třetiny infikovaných krav překračují hladinu 250.000 SB/ml a v průměru dosahují 900.000 SB/ml.
Tento patogen také může výrazně zvednout CPM v dodávce. Jedna infikovaná kráva může mít až 250 milionů kolonie-tvořících jednotek St. agalactiae v 1 ml mléka.
I když některé infikované krávy mají klinické příznaky, většina jich žádné příznaky nemá.
Mléko není vodnaté, nejsou v něm žádné vločky nebo sraženiny a vemeno nevykazuje žádný otok.
Strep. agalactiae může žít ve vnějším prostředí relativně krátkou dobu, cca 12-48 hodin. Je to ale dostatečně dlouhá doba na to, aby se rozšířil i na jiná vemena prostřednictvím dojících strojů, utěrek, rukou dojiče, nebo ústní dutinou sajícího telete.

Přenáší se odpadním mlékem….
Strep. ag. může žít týdny na krčních mandlích telete. Pokud zkrmujeme mléko infikovaných krav telatům, tak tyto telata sice hned neonemocní mastitidou, ale pokud typ ustájení umožňuje vzájemné ocucávání, tak jalovička, které její kolegyně ocucaly základy struků, může být infikována již první den svého života a za dva roky se otelí již s mastitidou.
To je jeden z hlavních důvodů, proč je třeba malá telata od sebe separovat, aby se zabránilo vzájemnému ocucávání. Stejný mechanismus způsobuje mastitidu u stád, které začínají s produkcí, nebo které byly rozšířeny díky nákupu jalovic.

Dalším z klíčových bodů je persistence Str. agalakctiae. Většina lidí si myslí, že jej eliminují ze stáda hned v prvním kole ošetření antibiotiky. Ve skutečnosti jen asi 75% mastitid způsobených Str. agalakctiae je v prvním kole vyléčeno. Pro eliminaci tohoto původce ze stáda musíme nejdřív najít a přeléčit infikované krávy. Potom odebereme vzorky všech krav a ty, které jsou stále infikovány, léčíme. Tento cyklus musí být většinou několikrát zopakován, až je Str. ag. plně ze stáda eliminován.
Pamatujte, že suchostojné krávy mohou také být zdrojem infekce. Můžete namítat, že zasušujete antibiotiky a tím je vše vyřešeno. Ale i v tom se můžou dělat chyby.

Zasušování  pomocí aplikace antibiotik do každé čtvrtě má 90 – 95% úspěšnosti v léčbě Str.ag. mastitid. Problém je v tom, že některé kmeny již mohou být vůči daným antibiotikům rezistentní. Důležité je i množství mléka, které má kráva při zasušování. Pokud má kráva už jen minimální množství mléka, antibiotika již nemají potřebný „nosič“, se kterým by se dostaly do celého vemene. Pak může docházet k tomu, že v mléčné tkáni zůstanou místa, kde Strep. ag. stále přežívá i během stání na sucho.

Desinfekce struku pomáhá, ale….
Další pomocnou složkou, kromě klasického ošetření suchostojných krav, je desinfekce struků po dojení. I zde však dochází k omylům.
Řada lidí si myslí, že je nutné pouze namočit konečky struků, aby desinfekce fungovala. Pravda je ale taková, že hlavním cílem desinfekce struků po dojení je zabití bakterií na povrchu kůže struků mezi dojeními. Desinfekce má jistě i hojivé účinky na kůži, ale hlavně usmrcuje Strep. ag, Staph. aureus, a jiné bakterie na strucích, a ničí tak potenciální zdroje infekce.
To je důvod, proč není aplikace desinfekce postřikem tak efektivní, jak je tomu u namáčení pomocí kelímků, ať se jedná o desinfekci před, nebo po dojení.
Aby byla desinfekce účinná, je nutné, aby prostředek byl v kontaktu s celým povrchem struků, který přichází do kontaktu s rukama dojiče a dojícím strojem. Pokud tomu tak není, vystavujeme se riziku, že dojde k přenosu infekce na další krávy.
Zkrátka mastitidy způsobené Strep. agalactiae stále existují a jsou skrytou hrozbou, obzvláště pokud nakupujete zvířata. Ale když máte dobré praktiky při dojení a jste důslední v detailech, Strep.ag. může být identifikován a eliminován z vašeho stáda.

H.F.Schulte, Hoard´s Dairyman 6/2003,
přeložil Lumír Dvorský, Genoservis a.s. – PS Frýdek-Místek