Homepage poradenstvi clanky all 222-kvalita-veproveho-masa

14.08.2002

KVALITA VEPŘOVÉHO MASA


Kvalita vepřového masa bude pravděpodobně hrát významnou roli ve šlechtění plemen prasat a potažmo i v celém hybridizačním programu. Zejména přihlédneme-li k současné dobré zmasilosti jatečných prasat u některých producentů, kterých stále přibývá. V neposlední řadě nemůžeme opomenout rostoucí vliv obchodních řetězců, které mohou vyvíjet tlak tímto směrem.

Většina chovatelů již zná vliv genotypu MHS lokusu (na 6. chromozomu) na zmasilost, ?strescitlivost? a kvalitu masa. Dominantní homozygoti ?NN? jsou ?stresodolní? s nízkou frekvencí jakostních vad, ale s nižším osvalením. Naproti tomu recesivní homozygoti ?nn? nesou vynikající osvalení, ale vysoký výskyt kvalitativních abnormalit ? zejména tzv. PSE masa.

Maso PSE (pale-bledý, soft-měkký, exudative-vodnatý)
INGR (1995) uvádí, že PSE svalovina se vyznačuje mimořádně rychlou glykogenolýzou, která vede k rychlejšímu okyselení svaloviny poraženého zvířete vznikající kyselinou mléčnou. S tím souvisí i prudký pokles pH masa. Prudký rozklad glykogenů a ATP je provázen uvolněním velkého množství energie. Postmortální teplota svaloviny se tímto zvyšuje až k hranici +43°C. U živých zvířat může dojít k přehřátí organismu (maligní hypertermii), která často vede k úhynu jedince. Vlivem zvýšené teploty ve svalovině nastává částečná denaturace svalových bílkovin. Struktura svaloviny se naruší, stane se tzv. otevřenou a velmi se zhorší její schopnost poutat vodu. Zhoršenou vazností dochází k většímu hmotnostnímu úbytku při chladírenském uskladnění. S unikající masnou šťávou odchází též část rozpustných bílkovin, spolu s vitamíny a minerálními látkami, což má za následek sníženou biologickou hodnotu PSE masa. Také při technologickém a tepelném zpracování (smažení, pečení) se zvyšuje uvolňování mastné šťávy a maso se stává rychleji suché a na skusu houževnaté. Měkká textura, která je typická pro PSE maso, je zapříčiněna ztrátou membránozního ohraničení svalových vláken a může se blížit až k projevu svalové nekrózy. Bledá barva PSE masa je částečně předurčena vyšším podílem bílých svalových vláken a tedy nižším obsahem myoglobinu a z části zmíněnou parciální denaturací svalových bílkovin.
Metod na detekci PSE masa je několik. V tabulce 1 jsou některé z nich uvedeny včetně mezních hodnot. Nejčastějším způsobem je měření pH1 45 minut po zabití v úrovni posledního hrudního obratle. Koeficient dědivosti pH masa je cca 0,20 (Annual Report 1999, str. 11).

Tabulka 1: Mezní hodnoty jakostních kritérií

Jakost masa

pH1

pH1

Elektrická vodivost (mS)

Remise (%)

Ztráta šťávy odkapem (%)

pH24

maso normální

>5,80

ł 5,81

Ł 4,99

13-25

1.V

< 6,20

maso inklinující k PSE

5,8

5,61-5,80

5,00-7,99

25-30

-

-

maso PSE

5,7

Ł 5,60

ł 8,00

30-35

> 5

-

maso výrazně PSE

< 5,70

-

-

> 35

-

-

maso DFD

-

-

-

< 13

< 1

ł 6,20

autor

PIPEK (1994)*

STUPKA (1993)

STUPKA (1993)

PIPEK (1994)

INGR (1995)

PIPEK (1994)

Za účelem zlepšení výsledné kvality masa u jatečných prasat má a.s. Genoservis v nabídce kanců do ?C? pozice dominantní homozygoty (NN) v MHS lokusu. Jedná se o plemeníky v rámci plemene BO a hybridních kanců HYB (BO x D). Toto připařování se hodí do chovu, ve kterých je dobrá zmasilost prasnic. Pro chovatele, kteří potřebují zlepšit zmasilost finálních hybridů, je účelné využít efektu alely ?n?, ale v podobě heterozygotních ?C? kanců. Z naší nabídky uvádím SL 38 (D x Pn), SL 48 (BO x Pn) a kanci BO s genotypem Nn.

Gen RN
Místo RN lokusu bylo zjištěno mapováním na 15. chromozomu. Gen RN podmiňuje tzv. ?Napole? technologický ukazatel, který je popisován na základě technologických ztrát při vaření a uzení šunky. Je vyjádřen procenticky jako poměr hmotnosti vařeného masa ke 100 g hmotnosti čerstvého masa. NAVEAU (1986) předpokládal existenci dominantního genu, který významně snižuje výtěžek ?Napole?, a proto dostal označení RN- (Rendement Napole negativ) a korespondoval s výskytem tzv. ?kyselého masa?. Tuto hypotézu potvrdil LE ROY (1990), který také zjistil podstatné rozdíly mezi genotypy nesoucími alelu RN- a homozygoty rn+rn+. Tyto rozdíly přibližně odpovídají 5 až 6-ti procentním technologickým ztrátám při přípravě šunky. Přítomnost alely RN- zapříčiňuje značné zvýšení glykolytického potenciálu v buňce a tyto změny jsou zřejmě identické se vznikem ?Hampshirského typu masa?. Pro tento typ masa je charakteristický pokles hodnoty pH a vznik ?kyselého masa? až po 24 hodinách post mortem. Tento jev je zapříčiněný alelou RN-, s následkem vyšší hodnoty remise, vyšší ztrátou tekutin a ztrátami při vaření masa.
Na základě výzkumu v Dánsku byla zjištěna vysoká frekvence alely RN- u plemene hampshire. Pouze 2% jedinců mělo pozitivní genotyp rn+rn+. Toto plemeno bylo také charakteristické průkazně vyšším obsahem glykogenu, který zapříčiňoval vysoký energetický potenciál v mase a následnou nižší hodnotu pH (viz. tabulka 2). Měření proběhlo později po porážce, proto jsou naměřené hodnoty nižší než-li přípustné rozpětí, které uvádí tabulka 1.

Tabulka 2: Obsah glykogenu v mase a hodnoty pH dle jednotlivých plemen (Annual Report 1999; str. 11)

Plemeno

Obsah glykogenu mmol/g

pH v kotletě pH v kýtě* Průměr Variabilita Průměr Variabilita Průměr Variabilita landrase 87,2 11,2 5,53 0,1 5,66 0,14 large white 85,3 11,9 5,6 0,14 5,68 0,19 duroc 88 11,8 5,61 0,13 5,7 0,11 hampshire 143,7 20,8 5,48 0,08 5,52 0,08

* M. semimembranosus

Šlechtitelé v Dánsku se rozhodli k přilití krve jiného plemene a následnou selekci na základě DNA testů maximalizovat pozitivní genotyp u plemene H. Výsledkem je, že v současnosti u dánských hampshirů stoupla frekvence alely rn+ z 15% na 85%. Navíc jsou dnes všichni produkovaní H kanečci a kanci na ISK (včetně hybridních kanců H x D) prostí nežádoucího genotypu.
Výše uvedená souvislost mezi horší kvalitou masa a plemenem H je jedním z důvodů, proč se šlechtitelé a.s. Genoservis rozhodli nevyužívat toto plemeno v hybridizačním programu.

Dalšími metodami, pomocí kterých se může hodnotit kvalita masa, je stanovení obsahu myoglobinu (h2 = 0,19), glykogenu (h2 = 0,37) a glycerolu(h2 = 0,14); viz. Annual Report 2000.

Obsah myoglobinu má vztah především k hodnocení barvy masa, která se obvykle posuzuje měřením na spektrokolorimetru jako % světelného odrazu mezi 400-700 nm světelné délky. Zjišťuje se hodnota L = jasnost (hodnota 100 = bílá a hodnota 0 = černá). Dále se zjišťuje hodnota a ?červenost? = pozice v červeno-zeleném spektru a její opak hodnota b = pozice v modro?žlutém spektru. Barva masa se může hodnotit i vizuálně porovnáním s barevnou stupnicí. Byly zjištěny genetické korelace mezi obsahem myoglobinu a metodami posuzování barvy masa: L = -0,56; a = 0,69; b = 0,15; vizuální posouzení = 1,0. Z tohoto lze vyvodit, že stanovování myoglobinu má vypovídající hodnotu pro posuzování barvy masa pomocí měření jasnosti, ?červenosti? a pro vizuální hodnocení.

Mezi obsahem glykogenu, glycerolu a hodnotou pH masa byly zjištěny průkazné genetické korelace (viz. tabulka 3). Je tedy možnost dalšího zlepšování hodnoty pH prostřednictvím selekce na obsah glykogenu a glycerolu v mase.
 
Tabulka 3: Genetické korelace mezi obsahem glykogenu, glycerolu v mase a hodnotou pH (Annual Report 2000; str.12).

  pH v kotletě pH v kýtě obsah glykogenu -0,54 -0,33 obsah glycerolu 0,25 0,59


Stanovení ztráty mastné šťávy odkapáním
Tzv. vaznost masa je schopností masa vázat vodu v mase přirozeně obsaženou, eventuálně i technologicky přidávanou. Jedním z kritérií vaznosti je množství mastné šťávy, které se samovolně uvolní z masa po 24 hodinové inkubaci při teplotě 2 až 5 °C. Vzorek masa se odebírá 24 hodin po odporažení zvířete a hmotnost uvolněné mastné šťávy se vyjádří v procentech (INGR, 1993).
V Dánsku zjistily u jednotlivých plemen následující hodnoty odkapu: nejnižší u D (2,04 + 1,21%), nejvyšší u H (3,67 + 1,44%), u LW = 2,55 + 1,30% a u L = 3,35 + 1,68% (Annual Report 2001, str.12). Nejvyšší hodnota u plemene H nebyla vzhledem k genu RN překvapením. Pozornost je však třeba věnovat poměrně vysoké hodnotě u plemene L, kde nebyla zjištěna průkazně nižší hodnota v porovnáním s nejhorším plemenem hampshire. 

Intramuskulární (vnitrosvalový) tuk
Obsah intramuskulárního tuku (dále IMT) je důležitý zejména ve vztahu ke šťavnatosti, křehkosti a chutnosti masa. Jako optimální hladina se uvádí 2,5% IMT. Obecně došlo vlivem šlechtění na zmasilost k jeho snížení. Nejlépe je na tom plemeno duroc. Je to jeden z dalších důvodů, proč je toto plemeno intenzivně využíváno v hybridizačním programu a.s Genoservis.
Je otázkou, zda se touto problematikou nezabývat podrobněji v rámci tradičních šlechtitelských metod (testace VJH + výpočet plemenných hodnot), nebo zda při selekci nevyužít některých genetických markerů které mají pozitivní asociaci k obsahu IMT.

Gen HIMF
Gen HIMF se podílí na obsahu intramuskulárního tuku v mase. JANSS et al. (1994) a VAN ARENDONK et al. (1994); identifikovali recesivní alelu oligogenu odpovědného za obsah IMT. Homozygotní recesivní jedinci měli přibližně 3,9 % IMT v porovnání s 1,8 % IMT u heterozygotů a dominantních homozygotů. Recesivní gen HIMF má pravděpodobně původ u plemene meishan, u kterého segreguje se zjištěnou frekvencí 50%. Existuje i hypotéza o jeho přítomnosti u plemene duroc, který se rovněž vyznačuje zvýšeným obsahem intramuskulárního tuku (LO et al., 1992).

Gen HFABP
Gen HFABP je dalším kandidátním genem s asociací k obsahu IMT. Holandští vědci jej lokalizovali na 6. chromozomu. V rámci jednoho ze tří polymorfizmů byly určeny tři genotypy: HH, Hh, hh. Diference mezi nejlepším genotypem HH a nejhorším hh byla 0,316% IMT.

Plemeno duroc a bílé otcovské jsou perspektivními otcovskými plemeny z hlediska kvality masa.


Kromě genetického založení lze výslednou kvalitu masa ovlivnit délkou transportu zvířat na jatka, předporážkovým ustájením, způsobem tepelného opracování a výživou, zejména v poslední fázi výkrmu. Pozitivní roli zde hraje vit. E,vit. C, z minerálních látek K a Mg (viz. ?Doplňky zlepšující kvalitu masa?; Krmivářství 6/2001, str.17).


Filip Offenbartl, Genoservis, a.s. Olomouc