Belgické modré

Plemeno Belgické modré je dominantním plemenem pro křížení s dojným skotem a je zřejmě jediným belgickým plemenem skotu, které je známo a používáno ve světě. Záměrně je použit termín používáno, protože čistokrevných zvířat se mimo území Belgie chová relativně velmi malé množství.

První zmínky o modrém skotu chovaném na území Belgie (oblast řek Meuse a Escaut) sahají do 19. století. Za pomoci plemene shorthorn a částečně i plemene charolais byl až do cca roku 1950 šlechtěn skot s vyrovnanou kombinovanou užitkovostí. V souvislosti se změnou stravovacích požadavků spotřebitelů se ale v následujících letech začínají jednostranně selektovat zvířata masného typu - s tím, že masná užitkovost je v podstatě prioritním znakem veškeré selekce.

Dnešní populace čistokrevných zvířat má v Belgii cca 1,5 mil. matek z čehož je 80-85% zvířat s dvojitým osvalením (zbývající část je tvořena původní kombinovanou populací). Vzhledem k hypertrofii osvalení a i relativně úzkým porodním cestám plemenic se udává, že 60-90% telat se rodí pomocí císařského řezu. Plemeno je středního rámce ? krávy měří v kohoutku v dospělosti 132-140 cm, roční býci od 130 do 140 cm a v dospělosti od 145 do 150 cm. Býci dosahují roční hmotnosti kolem 500 kg, dospělé krávy váží kolem 700 ?800 kg. Plemeno nemá konkurenci v ukazatelích jatečné výtěžnosti, nízkého podílu tuku a kostí. Dvojité osvalení na které jsou zvířata selektována je geneticky podmíněno (obdobná genetická predispozice je u plemene piemont a u některých linii plemene charolais) a tudíž se ve vysokém stupni přenáší i na potomstvo bez ohledu na vnější podmínky. Tato skutečnost přímo předurčuje použití plemene. Ve všech chovatelsky rozvinutých státech je plemeno používáno pro koncové užitkové křížení s kombinovanými a zejména dojnými plemeny skotu. Podíl plemene na křížení u plemene holstein se celosvětově udává někde mezi 70-80% všech inseminací masnými býky (zbývající procenta se v zásadě dělí mezi plemena charolais-culard a piemont). Plemeno je nyní již tak prošlechtěno, že podíl těžkých porodů je u linii pro křížení menší než u plemene holstein jako takového (např. Anglie sleduje výskyt těžkých porodů na farmách a udává poloviční frekvenci těžkých porodů než u plemene charolais) a pohybuje se na úrovni do 5%.

Telata se rodí menšího rámce, barevně se blíží původnímu plemeni s tendencí k strakatosti. Dobře snáší odchov na mléčných náhražkách a při dostatečné úrovni výživy se velmi rychle diferencují v typu od svých vrstevníků. Křížence je možno vykrmovat do 18 měsíců věku s tím, že dle různých zdrojů se proti plemenu holstein zvedla jatečná výtěžnost asi o 5%, produkce masa byla pak o 10% vyšší, podíl tuku byl nižší o 7,5%. Použití plemen s geneticky fixovaným dvojitým osvalením a pak zejména plemene belgické modré je u dojných stád na západ od nás v podstatě jedinou možností jak získat zvířata vhodná k dalšímu výkrmu do vyšších porážkových hmotností.

Limitující podmínkou úspěšného použití plemene v křížení není vlastní porod, který je bezproblémový, ale dostatečná úroveň výživy v období výkrmu (jako limitní je možno označit živinové poměry používané pro odchov holsteinských jalovic), která zaručí využití růstového potenciálu kříženců.

I když je toto plemeno hojně využíváno v křížení, v čistokrevné podobě se v podstatě mimo území Belgie nechová. Důvodů je několik ? jmenovat lze zejména vysoký podíl císařských řezů a velmi nízkou mléčnost matek. Nicméně v Belgii jsou ekonomické podmínky nastaveny tak, že vyvažují výše uvedené problémy čistokrevné populace.

I když již ve světě (zejména Anglie) probíhají první pokusy se začleněním tohoto plemene do klasického masného systému (formou použití býků v přirozené plemenitbě nebo použitím podílových plemenic jako matek), nejsou zatím výsledky uspokojivé. Z tohoto důvodu je při použití vždy nutno počítat s tím, že se jedná o konečné křížení a veškeré samčí i samičí potomstvo je určeno k výkrmu.

Pokud chovatel uvažuje o použití tohoto plemene u svého dojného stáda, měl by požadovat aby byli pro inseminaci použiti býci speciálních linii pro křížení (existují i linie určené pro čistokrevnou plemenitbu, které jsou pro křížení nevhodné, ale paradoxně mohou být cenově výhodnější) s belgickým původem ? pouze zde je totiž populace dostatečně velká pro efektivní výběr zvířat. Vhodné je také se informovat o charakteristice plemeníka s ohledem na rámec potomstva, protože některé linie sice dominují snadným telením, ale potomstvo je příliš drobné i v dospělosti a v podmínkách našich výkrmen se nedokáže prosadit.

V nabídce naší firmy jsou plemeníci, kteří výše uvedené požadavky splňují.