Homepage poradenstvi clanky vyziva-a-krmeni-skotu 68-voda-vyznamny-nutricni-faktor-mlecne-uzitkovosti-nejen-v-letnim-obdobi

06.12.2007

VODA - VÝZNAMNÝ NUTRIČNÍ FAKTOR MLÉČNÉ UŽITKOVOSTI NEJEN V LETNÍM OBDOBÍ


Význam vody pro organismus
Pro mléčnou užitkovost je z hlediska výživy voda velice důležitou složkou. Je potřebná pro řadu životních funkcí – podílí se na transportu živin a jiných sloučenin do buněk a z nich ovlivňuje trávení a metabolismus, je potřebná k vylučování nevyužitých látek (močí, potem, výkaly), udržuje iontovou rovnováhu v těle a zajišťuje prostředí pro vyvíjející se plod. Ztráta  20 % z obsahu vody v těle je pro organismus smrtelná.

Obsah vody u mléčného skotu se pohybuje v rozmezí od 56 do 81% tělesné hmotnosti. Dojnice na začátku laktace mají vyšší obsah vody (asi 69%), než dojnice ke konci laktace (asi 62%), u tlustých krav je procento vody nižší než u dojnic hubených, mladší zvířata mají podíl vody vyšší než zvířata stará.

V organismu se nachází jednak voda intracelulární (2/3 obsahu) a voda extracelulární (1/3 celkového obsahu). Přibližně 15 – 35% z celkového obsahu je extracelulární voda přítomna v trávicím traktu, kdy u dojnic na začátku laktace je podíl, a tudíž i potřeba, vyšší oproti dojnicím na konci laktace.
K vylučování vody z těla dojnice dochází jednak produkcí mléka, dále močí, výkaly, potem a vydýcháváním. Z hlediska dostatečného přísunu vody pro zvíře je nutné si uvědomit, že kráva s denní užitkovostí 33 l ztrácí mlékem 26 – 34% vody z celkového denního příjmu. Z jednotlivých vlivů, které působí na vylučování vody, je třeba brát v úvahu příjem sušiny,  procento sušiny krmné dávky a stravitelnost. Úbytek vody močí je velice různý a pohybuje se od 4,5 do 35,4 litrů denně u dojnic s užitkovostí 35 kg mléka, u dojnic stojících na sucho je toto rozpětí 5,6 až 27,9 litrů.

Úbytek vody močí je závislý na několika důležitých faktorech:
- dostupnost vody pro zvíře
- množství vstřebané vody
- obsah dusíku v moči vylučovaném
- obsah draslíku v moči vylučovaném

O ztrátách vody rozhoduje též sušina a složení krmné dávky, přičemž čím větší je podíl píce v krmné dávce, tím vyšší je úbytek vody.
Poslední formou úbytku je vylučování potem, slinami a výparem a tvoří asi 18% z celkových ztrát.

Příjem vody
Přibližně 83% celkového denního příjmu vody získává dojnice pitím, zbylých 17% tvoří voda v krmivu, popřípadě voda z metabolismu živin (nejméně významné). Na vlivy na příjem vody nejsou zcela totožné názory. Existuje celá řada faktorů, které zde působí – dostupnost volné vody, příjem sušiny, užitkovost zvířat, sušina krmné dávky, vliv teploty prostředí a mikroklimatu ve stáji. Otázka příjmu sodíku se ukazuje pro příjem vody jako nejméně ovlivňující faktor, pouze volný přístup k tomuto prvku zvyšuje příjem vody o 0,05 litrů denně na 1 gram přijatého sodíku. Co se týká úlohy sušiny krmné dávky, v rozpětí 50 – 70% nejsou velké rozdíly v příjmu vody, ovšem při sušině krmiva od 30 do 50% se příjem vody snižuje.

Kvalita vody
Pro dostatečný příjem vody je rozhodující nejen její dostupnost, ale významná je i kvalita. Tuto lze hodnotit podle pěti základních kritérií:
* organoleptické vlastnosti (chuť, vůně)
* fyzikálně-chemické vlastnosti (pH, celková rozpustnost pevných látek, obsah kyslíku, tvrdost vody)
* přítomnost toxických látek (těžké kovy, toxické minerály, organofosfáty, uhlohydráty)
* nadbytek minerálů a jejich sloučenin (N, Na, S, Fe)
* mikrobiologická kvalita

Z hlediska tvrdosti vody lze říci, že tvrdší voda snižuje příjem a tudíž i užitkovost dojnic. Sulfáty obsažené ve vodě nejsou zatím příliš přesně definovány, přesto se doporučuje, že jejich obsah by pro telata neměl překročit 500 mg v jednom litru a pro dospělý skot 1.000 mg.
Při vyšším obsahu sulfátů se snižuje obsah mědi v plasmě a játrech, způsobuje také nižší hmotnost telat při odstavu. Sulfát železa výrazně snižuje příjem vody oproti jiným sulfátům, které působí nejprve projímavě, později si na ně skot zvykne.

Z teorie do praxe
Pro vytvoření optimálního komfortu chovu dojnic a dosažení vysoké užitkovosti lze teoretické znalosti významu vody ve výživě shrnout do několika následujících opatření, které by měl chovatel zajistit:
1. dostatečný zdroj kvalitní pitné vody;
2. potřebný počet a umístění napajedel na jedno zvíře (komfortní stav = 5 cm napájecí hrany na dojnici);
3. tlak vody v rozvodovém řádu;
4. vhodný typ napaječek – pro dojnice je vhodnější přístup k volné hladině oproti napaječkám míčovým či miskovým, nevhodná je kombinace různých typů napajedel v jednotlivých skupinách;
5. optimální teplotu vody – dojnice dávají přednost teplotě vody 18 – 28 stupňů (temperování vody v zimním období, zamezit přehřívání vody);
6. maximální příjem sušiny krmné dávky – existuje pozitivní korelace mezi příjmem sušiny a počtem krmení či přihrnování k příjmu vody;
7. hygienu napájecích zařízení – pravidelná údržba;
8. mikroklima ve stájích – v letních měsících bývají stáje mnohdy přehřáté, dominantní dojnice „obsadí“ prostor u napaječek, kde se ochlazují, a znemožňují ostatním zvířatům přístup k vodě.
   
Závěrem lze konstatovat, že dostupnost a kvalita vody hrají důležitou úlohu ve výživě zvířat. Zasluhuje si každodenní pozornost a je jednou z oblastí, kde lze hledat rezervy ve zvyšování mléčné užitkovosti.

Vladimír Musil, Genoservis – poradenství, s.r.o.